na Vysočině

Včelí úly aneb jak se v tom vyznat

V prapůvodu včelařství bylo v Českých zemích rozvinuto brtnictví. Divoké včely se usazovaly v tzv. brtích, což byly dutiny stromů. A jelikož bylo lesů dříve daleko více než dnes, tak i včelstva divoká byla hojně rozšířena. Brtníci byli vlastně první včelaři, kteří zpočátku divokým včelám vybírali z dutin stromů med. Později stromy káceli a špalky se včelami usazovali na vhodných místech. Brtnictví bylo uznávanou živností, ze které se musely odvádět naturálie, přesněji řečeno med.

Později včelaři sami upravovali kmeny poražených stromů a vydlabávali v nich včelí obydlí. Takovýmto úlům se říkalo kláty (špalkové úly). Dnes slouží spíše jako parádní dekorace, lze však zakoupit i kláty funkční. Od těchto úlů již byl malý krůček ke košnicím. Lidé využívali vedle dřeva slámu a jíl. Společnou nevýhodou bylo, že se v takových úlech šířily nemoci, dílo bylo nerozběrné a při medobraní, které bylo velmi obtížné, se porušila i značná část plodu.

V 19.století jistý pan Lorenzo Langstroth, mj. považován za otce moderního včelaření, vynalezl v Americe včelí úl s rozebíratelným dílem, který nese na počest jeho jméno. Ve světě je dodnes nejrozšířenější. Tenkostěnný úl se vyznačoval odnímatelným dnem a víkem, mezi kterými bylo libovolné množství nástavků s rámky. Traduje se, že k tomuto výzkumu využil bedýnky od whisky. Neméně významným je dále jeho objev včelí mezery. Zjistil, že pokud je mezera mezi rámky nebo úlovou stěnou a rámkem menší než 6,4mm, tak jí včely zatmelí propolisem a naopak, pokud je větší než 9,5mm, tak jí včely zanesou voskem. Pokud mělo být tedy dílo rozebíratelné, musela být všude zachována včelí mezera (8+2mm).

Ve stejné době působil a na poli včelařském bádal i Charles Dadant. Francouz, který značnou část svého života strávil v Americe, objevil úl, který je po něm rovněž pojmenovaný. Dadant vyzkoumal, že včelám lépe vyhovuje vysoké jednotné plodiště, v kterém má matka dostatek prostoru na kladení a nemusí proto překonávat mezeru mezi rámky v nástavcích a kde naopak pro ukládání zásob stačí nástavky zhruba výškově poloviční. Charles Dadant v Americe založil jednu z prvních firem na výrobu včelařských pomůcek, kterou dodnes jeho potomci spravují (odkaz zde).

Moderní nástavkový úl typu Dadant je vyobrazen na obrázku vpravo. Skládá se z celozasíťovaného varroadna (3) s česnovou vložkou (2) a náběhem (1), který se v takové velikosti ale nepoužívá. Dále následuje vysoký plodištní nástavek (4) na 10 rámků, nízké zásobní nástavky (6,7), stropní krmítko (8), vnitřní víko s uteplivkou (9, 10) a plechová stříška (11). Za dílem 5 se může skrývat buď mateří mřížka, která brání matce, aby nemohla klást do nízkých nástavků nebo včelí výkluz k odvčelení zásobních nástavků před medobraním (takový labyrint, z kterého se včely snadno dostanou dolů, ale už ne nahoru).

Vývoj u nás. I v oblasti včelařství nezůstává bádání našich předků pozadu. V roce 1904 představil na sjezdu včelařů František Adamec ryze českou rámkovou míru, která se využívá dodnes. Rámek tzv. Adamcovy míry má 39cm na délku a 24cm na výšku (pro srovnání Langstroth rámek má na délku 44,8cm, Dadant využívá délky 43,5cm). Na poli včelařském se vedou různé diskuze nad vhodností této míry, jedni tvrdí, že rámek je příliš krátký a snaží se včelařit v Langstrothech, jiní jsou patrioty a za tuto míru by žádnou jinou nevyměnili. Důvodem je také fakt, že tato míra tady byla zavedena a na nový systém se, zvláště ve velkoprovozech, z finančních důvodů špatně přechází.

Adamcova míra v základu dala za vznik mnoha úlovým modifikacím. Známé jsou zadováky, např. Budečák (úl přístupný pouze zezadu, nerozebíratelný, určený spíše do včelích povozů), ležany (taková ležící almara, rámky jsou v ní naskládány za sebou s tím, že v těch blízko česna se ploduje a vzadu se nacházejí rámky zásobní, k této sestavě se vracejí zejména starší lidé, kterým dělá problémy uzvednout relativně těžký nástavek plný medu). Dále už následují naše nejznámější sestavy, převážně přístupné shora – Tachovský úl (uteplený třínástavkový na rámky 39×24), Třeboňský úl (obdoba s rámky 39×27,5), Čechoslovák (37×30), Moravský univerzál (39×24 se vstupem shora nebo zezadu), Optimal (nízkonástavkový, čtvercového půdorysu na rámkovou míru 42×17), Eurodadant (uteplený úl Dadantova typu na 13 rámků) atd.