na Vysočině

Pyl

Včela neprodukuje jenom med, její zásadní role spočívá v opylování rostlin. Pyl je pro včely jediným zdrojem bílkovin, spolu s výměšky svých hltanových žláz vytváří krmnou šťávu pro výživu plodu. Rostliny hmyzosnubné využívají k přenosu samčích buněk (pylu) na samičí blizny hmyzu, v drtivé většině právě včel (až 95%). Pylu mají květiny dostatek. A ptáte se, jak je možné, že se pyl nepomíchá a dostane se na tu správnou rostlinku? Včela je totiž věrná druhu květu, tzn. navštěvuje pouze květ jednoho druhu rostliny po celou dobu, kdy rostlina kvete a zároveň je věrná i místu, kde rostlina kvete (max. 100m2).

Včela pyl ukládá, díky mísení s nektarem, do košíčků na zadním páru nohou, vznikají tak pylové rousky. Navíc se to všechno děje za letu. Než se včelka vrátí do úlu s nákladem dvou rousek, musí navštívit téměř 80 květů (jedna rouska váží v průměru 6-7mg a středně silné včelstvo spotřebuje za rok asi 25kg). Po návratu do úlu vyloží včela svůj náklad do buňky, kde už čeká další od ostatních včel. Mladušky pyl hlavičkami stlačují a je-li buňka plná, zalijí ji kapkou medu. Uvnitř buňky dojde k fermentaci (mléčnému kvašení) a tzv. včelí chléb zůstane takto uchován po dlouhý čas – i když zas tak dlouho v úle nevydrží, jeho spotřeba je veliká. Včely jsou schopné v sezóně nanosit pylu dostatek, proto jim ho lze část odebrat. Děje se tak díky pylochytům, což je speciální dnová vložka, kterou včela musí projít. Při průlezu občas pylovou rousku ztratí. Včelař rousky musí rychle odebrat a usušit, jinak by začaly plesnivět (sušené rousky pylu na obrázku). Speciálním vypichovátkem je možné odebírat z jednotlivých buněk i včelí chléb (díky úpravě je výživnější než rousky).

Složení. Pyl je bohatý na bílkoviny, minerály a stopové látky. Je vhodným přírodním doplňkem stravy (mnohdy přírodní náhradou syntetických multivitamínů z lékárny).

Barvy rousek. Dle druhu rostliny jsou pylové rousky různě zbarvené. Za všechny příkladem – líska, švestka, jabloň, jahodník, akát, lípa – žlutá, bez černý, hloh, jetel, jírovec – červená, vlčí mák – černá, pampeliška – oranžová

V některých zemích (Kanada, Austrálie) lidé včelařům ochotně platí za to, že do jejich sadů a kultur přemístí úly, aby došlo k opylování květů.