na Vysočině

Když jsou včely nemocné a jejich škůdci

Varroóza. Dříve varroáza, je zapeklitý problém, se kterým se včely i včelaři perou již mnoho let. Jedná se o množení Kleštíka včelíhoVarroa Destructor (český název se moc neujal) ve včelstvech. Roztoč pochází z Asie a byl objeven počátkem 20. století na ostrově Jáva. Převážením včelstev a matek se pohroma postupně rozšířila do celého světa. Jeho přítomnost ve včelstvech je nenulová a prozatím se nedaří jeho přítomnost nadobro vymítit. Do úlů se dostává díky zalétnutým nakaženým včelám a trubcům, kteří se doslova poflakují od úlu k úlu. Roztoč v úle napadá larvy včel před zavíčkováním a živí se jejich hemolymfou. V buňkách se množí téměř geometrickou řadou a pokud je stupeň zamoření dosti značný, včely se vyvíjí poškozené. Protože roztoč napadá nejraději trubčí larvy, slouží trubčí rámek zároveň jako past na tyto roztoče (po zavíčkování se musí včas vyřezat a zlikvidovat). Přesáhne-li množství roztočů určitou mez, včelstvo se bez pomoci ocitá na pokraji své budoucí existence. Jednoho dne prostě včelař najde pouze prázdný úl.

Aby k tomu nedošlo, existují určité metody léčby, nebo-li procedury potlačování nákazy. U nás se využívá zejména syntetických léčiv (Gabon, Varidol), možné je i alternativní léčení organickými kyselinami (mravenčí, šťavelová, mléčná) – kyselina šťavelová zatím není v ČR uznávána. Každoročně v zimním období se musí zasílat vzorek zimní měli (to co najdeme na podložce) na laboratorní vyšetření. Krizovým obdobím pro vývoj včel je období srpna – září.

Mor včelího plodu. Jedná se o mikrobiální nákazu a pro včely i včelaře má fatální následky, protože celý úl i se včelami  končí zpravidla v plamenech. Onemocnění způsobuje mikrob Peanibacillus larvae a napadá plod ve všech vývojových stádiích. Nemoc se šíří na larvy potravou, spory moru včelího plodu po okolí šíří létavky. Nemoc se projevuje mezerovitým plodem, v zavíčkovaném plodu jsou dírky. Larvy jsou klihovité, táhnou se jako lepivá vlákna.

Zvápenatění včelího plodu. (na obrázku vpravo) Onemocnění způsobuje plíseň Ascosphaera apis, která napadá plod a hubí larvy. Larvy poté včely vyhazují z buněk pryč a lze je najít na dně úlu. Nápomocnou může být kyselina mravenčí, dobré větrání nebo výměna matky (osobně mám s touto chorobou zkušenosti u jednoho včelstva).

Zavíječ voskový. Tento malý motýlek, který v silném včelstvu nemá prakticky šanci, je spíše noční můrou včelaře. Motýl klade vajíčka a z nich se ve vhodný okamžik vylíhnou larvy, které se prokousávají plásty, dělají v nich takové uličky a vylučují látku podobnou pavučině. Nejvíce napadají již kdysi zaplodované souše během nevhodného uskladnění mimo sezónu. Pokud včelař zjistí přítomnost škůdce příliš pozdě, dokáže tento tvor napáchat značné škody. Obranou proti němu je dostatečně větraný prostor (průvan se mu nelíbí), periodické síření nebo chlad.

Existují samozřejmě další choroby a škůdci, výše zmíněné patří mezi nejznámější.